Je večer
v mysli krev teče
je večer
čas se zkurveně vleče
je noc
posledního úderu
je noc
nůž nebo sekeru ?
Slečna smrt mi
ťuká na okno
usmívá se,ví,že to
stálo za hovno
není třeba slov,ona
přišla najisto
bez jediné věty
s úlevnou očistou
Přišla beze slibů
lepšího rána,přesto
ví že je tu od jisté
doby vítána
svádím se sebou
mlčky vnitřní boje
smrt nebo život
co je lepší pojem?
Život je sladký
co je mi po něm,když
sladkej nebyl nikdy
aspoň já mám ten dojem
Smrt tak tajemná,přesto
lákavá sázka
drží mě tu jediný
cit jménem láska
život,prý dar Boha
v to už nevěřím
proč tu tedy stojí ona
v temným příšeří?
pod rouškou noci
i ten poslední zvuk ztich
pohledem mě volá
slyším její smích..
Není nic krásnějšího,než
barva jejích očí
snaží se mě ovlivnit,čeká
kdy půjdu a skočím
odvracím se pryč,
v očích děs a strach
skočít nebo čekat,až se jednou
obrátím sama v prach..?
Má to cenu
pořád dokola se vzdávat
otírat slzy,léčit rány
učit se prohrávat
se vztyčenou hlavou jít
do novýho risku
za cenu potupy
a nulovýho zisku?
Být či nebýt
když nebytí mě vysvobodí
žít není jednoduchý,ale
někdy to tak prostě chodí,člověk
kterýmu věříš tě
přes palubu klidně hodí
nezbývá než s nikým
nestát na jedný lodi
nebo vsadit důvěru
do kroku k dalším dveřím
a věřit že to vydrží dýl,než
těch několik málo vteřin
Slibovat je zbytečný
nikdy nevíš kdy to přijde
ta tichá slečna má kalendář
jednou den na tebe vyjde
může to bejt zejtra,za rok
za měsíc,za dvacet let
jednou prostě v okamžiku
přijdeš o svůj celej svět
je zbytečný
se nad tím trápit
horší s tím nedělat nic
při posledním knockoutu
života je mnohem víc,když
můžeš říct: dělal jsem
to co mě bavilo
i když se mi někdy
moc dobře nežilo
je pár lidí kteří
mají mou důvěru
zažil jsem porážku,samotu i nevěru
udělal,
co bylo v mejch silách
abych něco dokázal
jestli mě má osud zabít
na to jsem se nevázal
žil jsem ze dne na den
nevěděl co bude večer
dělal spousty chyb,občas
sám ze sebe vzteky brečel,ale
není dobrý vidět
na všem jen to špatný
sebevražda nic neřeší
v boji ti to
není moc platný
Smrt není cesta z
pohádky do pohádky,jednou
zavítáš na druhej břeh
a už není cesta zpátky
výhra je dojít
na konec cesty
pokud nečeká tu smrt..
přece nemáš smysl šestý!
tak jdi,jdi a žij
s tím co máš
jednou ozve se GAME OVER
s tím nic nenaděláš….
Smrt je zraněná,smutně sedí
Smutně tu sedí
a drze na mě hledí
poznala že nevím,či
život smysl má
ale že se jí sama
bez boje nepoddám
dívám se jí do očí,
už nejsou tak krásný
všechny vášně co v nich byly
najednou zhasly
sklání hlavu,odchází
zklamala a ví to
bojovat budu dál,
není mi to líto
nikdy už ji nepustím
do svojí mysli
naděje na lepší zítřky vrátily se,přišly….
Krásný :)